Norcus je originální řešení potřeby snad každé čochové kapely - vyřešit výběr písniček na sérii z playlistu, aniž by se každý musel přehrabovat v papírech a dotazovat se neustále "co bude"... a v neposlední řadě odpadlo také neustálé dohadování nad tempy jednotlivých skladeb - jak moc je co rychle a co hrát první, aby tempo bylo "správné". Nápad vznikl v autě na cestě ze zábavy - což je zajisté záruka kvality :-)

Jde o síťovou aplikaci SERVER - Klient, přičemž klientů může být teoreticky libovolný počet. Každý (klient i server) má svůj adresář, kde jsou uloženy obrázky ve formátu jpg. Na obrázku má každý co potřebuje - například noty, text... hezkou holku/kluka... kombajn. Základem je Linuxová distribuce Fedory 14 s windowsmanagerem Fluxbox , který je jednoduchý, rychlý a nenáročný. Pokusy s využitím USB Live - Distribuce kvůli eliminování nákladů k zakoupení HDD byly úspěšné pouze omezeně - experimenty proběhly z distribucí Slax, ale protože Víťa "zná" Red Hat a Fedoru - bylo rozumnější použít Fedoru, než se hrabat v dokumentaci jiné distribuce. Spouštění je pomocí skriptů ošetřeno tak, aby stačilo stiskonout tlačítko "power" a o nic dalšího se nebylo třeba starat. Na straně klienta není třeba celý večer v zásadě obsluha, server je "klikací" - tedy obsluhovatelný myší nebo libovolným polohovacím zařízením. Vlastní program je napsaný v programovacím jazyku Python. Server posílá po síti prostřednictvím protokolu TCP/IP jednotlivým klientům informaci jaký obrázek má zobrazit, bubeníkovi vizuálně signalizuje tempo včetně zobrazení notového zápisu. Další zobrazovaná informace je také pořadí skladeb v sadě včetně názvu. Server dále umožňuje ukládat jednotlivé vybrané sady odehrané během večera. Teoreticky lze této vlastnosti využít tak, že pořadí odehraných písniček se dá přesně zopakovat, což je funkce vhodná pro kapelu hrající "koncerty" - opakující se pevný program.

Funguje to na jakémkoli "železe", kde zprovozníte Linux a Fluxbox a lze k zařízení připojit LCD panel. Samozřejmě lze použít jakoukoli variantu windowsmanagera jako Gnome, KDE..., ale vůbec si nepomůžete, jen se prodlouží start systému. Prototyp byl odladěn na platformě Intel s deskou mini ITX a procesorem Atom , jako server fungoval stařičký notebook Acer s procesorem AMD. Momentálně je protoyp stále v provozu a je využíván pro běh dvou klientů zároveň - což je další výhoda - pokud máte HW s výstupy na více monitorů, lze na jednom "stroji" spustit tolik klientů, kolik máte zobrazovacích zařízení - VGA, HDMI, DVI v režimu "rozšířená plocha", případně jednotlivé pracovní plochy - ale to jsem dosud netestoval. O síťový provoz se stará nejobyčejnější Router s 4portovým switchem na kterém běží DHCP server pro přidělení IP-adres. Lze využít i WiFi připojení, ale pozor na výběr správného HW, který musí být kompatibilní s jádrem Linuxu. Při našich cestách okresem se potvrdilo, že stále nejspolehlivější "bezdrát" je "drát". jako klienty dále používáme netbook Acer, stařičký book Toshiba PIII ve slušivém dřevěném kabátku bez displeje a další blíže neidentifikovatelný Acer. Připojuji pár obrázků pro představu.